Vládci krajiny, i stromy mají duši

26. ledna 2008 v 18:21 | kalmah |  ABC
Jsou fotky, které jen přeletíte pohledem a víc nic. Fotografií, nad kterými se tají dech, mnoho není. Ale fotograf Tomáš Míček právě takové tvoří. Pojďte s námi sledovat jeho fascinující příhody při cestách za nejkrásnějšími stromy světa!
Borovice osinatá (Pinus aristata)
Nejstarším stromem na světě zřejmě je borovice osinatá nalézající se v kalifornských White Mountains na východní straně hřbetů Sierry Nevady. Říká se jí Metuzalém. Oprávněně! Je jí okolo čtyř tisíc sedmi set let!
Foto
Tomáš Míček - fotograf českého původu žije v Rakousku. Mezi jeho oblíbená témata patří sopky, stromy, koně, kaňony a při svých cestách zažívá spoustu dobrodružství. Jeho nejnovější chystaná kniha se bude jmenovat Stromy světa.
Baobab (Adansonia)
- čeleď Bombacaceae
- výskyt: tropické zóny Afriky, Austrálie, Madagaskaru
- jedny z nejširších stromů světa
Na počátku Tomášovy cesty za stromy staršími než náš věk, do pouští, močálů i národních parků, stály právě baobaby. Jsou to nejdivnější a nejvýjimečnější, legendami a mýty opředené stromy naší planety. Domorodí obyvatelé v Senegalu do prostorných dutin kmenů pohřbívali významné členy kmene. Jsou považovány za posvátné dary bohů, kde sídlí duchové předků. I v suchém létě se v porézním dřevě skrývá obrovská zásoba vody. Kmen je pokrytý mysticky vyhlížející stříbrošedou kůrou.
"Baobaby mi připomínají svou monumentalitou krále tropických savan. Některé jsou rovné jako sloupy antických chrámů, jiné baňaté a široké tak, že jen obejít je chvíli trvá. Jednou v Namibii, když jsme je fotil, jsem si pochvaloval pěkné, rovné, jakoby udupané místo k táboření. Jak by ne, když jsem si ustlal přímo na používané sloní stezce! Když sloni pochodují, je jim srdečně jedno, po čem šlapou. Měli jsme tenkrát štěstí - nepřišli."

Foto
Žlutokap neboli trávový strom
Žlutokap neboli trávový strom (Xanthorrhoea australis)
- čeleď Xanthorrhoeaceae
- výskyt: Austrálie a Nová Kaledonie
Trávové stromy vypadají jako rostliny z jiné planety. Jsou neuvěřitelně dekorativní, a to včetně květenství, která trčí z jejich koruny jako tykadla mimozemšťanů. Jejich semena s oblibou žerou ptáci a hlodavci, což bohužel znamená, že trávových stromů v přírodě ubývá. Jeden druh, ten největší, roste pouze ve dvou neznámých údolích v Austrálii. Tomáš Míček je našel.
"Je to už několik desítek let, co jsem v časopise 100+1 zahraniční zajímavost viděl fotografii trávového stromu tohoto druhu. Naprosto mě fascinovala, a tak jsem si ji vystřihl a schoval. O spoustu let později při přípravě knihy jsem si umínil, že tenhle strom v ní rozhodně musí být. Ptal jsem se učených profesorů, ale nikdo mi neuměl poradit, kde přesně bych strom našel. Až jeden australský profesor mi poradil přibližnou lokaci. Rozjel jsem se za tím neurčitým cílem a neuvěřitelnou náhodou jsem uspěl..."

Foto
Tisovec dvouřadý neboli bahenní cypřiš
Tisovec dvouřadý neboli bahenní cypřiš (Taxodium distichum)
- čeleď Taxodiaceae
- výskyt: Louisiana, Texas, Illinois
Tento vskutku odolný, atraktivní a podivuhodný strom roste v neprostupných, nevlídných mokřadech a bažinách. Aby měl přístup ke vzduchu i v případě, že má kořeny třeba dva metry pod vodou, vytvořil si zvláštní dýchací kořeny, takzvané pneumatofory, které trčí vzhůru v okolí stromu. Tomáš Míček má pro bahenní cypřiše slabost.
Jsou to velebně krásné stromy, zvláště dekorativní tím, že z nich ve velkých chuchvalcích visí dlouhé stříbřité mechy. Kolem nich v louisianských bažinách rostou americké lotosy a loví volavky. Člověkem nedotčená krajina. Na fotografování bahenních cypřišů mě přitahuje práce se světlem, jež se lomí na vodní hladině různě v různých ročních obdobích, a také, že je potřeba fotit z ruky z vratkého člunu nějakého domorodce. Jsou to takové dobrodružné fotografické státnice.

Foto
Vlnovec pětimužný neboli kapok
Vlnovec pětimužný neboli kapok (Ceiba pentandra)
- čeleď Bombacaceae
- výskyt: Střední Amerika a jižní Senegal
Vlnovec nebo také ceiba či kapok je souhrnné označení dvaceti druhů stromů pocházejících ze Střední Ameriky a západní Afriky.
Charakteristické jsou silné deskovité kořeny, které se z kmene vlnovitě rozrůstají do okolí stromu.
Tyhle majestátní stromy jsou naprosto neuvěřitelné. Mezi jejich ploché, vysoké kořeny tvořící bludiště se pohodlně schová člověk. Jsou tak fascinující, že i když jsem je nemohl fotit kvůli počasí, stejně jsem se za nimi vydal - jen kvůli dvěma konkrétním exemplářům kapoku ukrytým v jihosenegalském pralese!

Foto
Sekvoje vždyzelená, redwood
Sekvoje vždyzelená, redwood (Sequoia sempervirens)
- čeleď Taxodiaceae
- výskyt: jihozápadní část Oregonu a severozápadní Kalifornie
- nejvyšší stromy světa
Sekvoje redwood je nejvyšší dosud známý živý organismus na světě. Běžně dosahuje výšky 100 m. Sekvoje donedávna považována za nejvyšší strom světa měří 112,28 m. Přesně ji změřila v roce 1963 expedice National Geographic Society vedená Paulem Zahlem. Nedávno však byl objeven strom pravděpodobně ještě vyšší, přes 115 metrů, čeká se však ještě na výsledky přesných měření. Pro dřevo sekvojí je charakteristická červená barva (odtud také anglický název) se žlutým žilkováním.
Před těmito stromy se člověku tají dech. Připadá si jako mraveneček, ztracený mezi důstojnými velikány. Každý rok se najde strom ještě vyšší, než je stávající rekord, takže nikdo neví, do jaké výšky jsou tyto kolosy opravdu schopny dorůst. A když stojí u sebe, třeba v Redwood National Parku v Kalifornii, připadáte si jako v nějakém obřím pohádkovém lese z jiného světa.

Foto
Sekvojovec obrovský
Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum)
- čeleď Taxodiaceae
- výskyt: Sierra Nevada (Kalifornie)
- nejobjemnější stromy světa
Pro jeho obrovské rozměry, tmavou kůru a velké, prohnutě rostoucí větve, které připomínají kly mamuta, se mu také říká mamutí strom. Ve své domovině byl kvůli dřevu téměř vykácen. V roce 1890 byl na jeho ochranu zřízen Sequoia National Park. Nejznámější sekvojovec nese jméno Generál Sherman. Obvod kmene měří 31 metrů, dosahuje výšky 84 metrů (část koruny mu srazil blesk, býval ještě vyšší, možná i 130 metrů), starý je 3500 let a hmotnost se odhaduje na 6 tisíc tun! Je to nejobjemnější živý organismus na této planetě.
Už John Steinbeck v Toulkách s Charliem napsal: "Když člověk poprvé spatří sekvojovce, zanechá to v něm stopu, která ho už nikdy neopustí. Jsou to poslové dávné minulosti. Jsou opředeny tajemstvím. Mají vlastní jas a stín." A měl úplnou pravdu! Ze starých historických pramenů je patrné, že na jejich pařezech byly zřizovány dokonce taneční parkety. Z toho je ale jen vidět, jak člověk zasahuje do krajiny. Nerozumím dobře tomu, jak může někdo pokácet něco tak majestátního, jako je sekvojovec...
ČERPÁNO Z : www.iabc.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám tenhle blog?

Ano! 44.7% (93)
Ujde! 16.3% (34)
Znám i lepší! 11.5% (24)
Ne! 3.4% (7)
Vůbec! 24% (50)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama